Láska
Samota to je prázdný džbán, který dno nemá, každý ví, jak bolí být sám, každý své dno hledá,¨většinou ale tam, kde není třeba. Někdo podléhá hrám, jiný pivu třeba, ale zase jenom Pán dá ti najíst „Lásky chleba.“
Říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, otvíráš deštník. Říkáš, že miluješ vítr, ale když fouká, zavíráš okenice. A proto se děsím dne, kdy řekneš "Miluji tě".
Každý jsme anděl s jendním křídlem. Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.
Nabídnout člověku přátelství, když chce lásku, je jako darovat chleba žebrákovi, který umírá žízní.
Láska je první poznání smyslů života. Ale zároveň poslední pohled za dětstvím.
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemůžeme mít ...
Láska je krásná, když je vzájemná, láska bolí když je neopětovaná, ale bez lásky bychom nezjistili že máme city a nepochopili bychom že nejsme na světě sami, ale jsou tu i ostatní
I slzy se dokáží smát,i úsměv se naučí brečet
Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby nevěděl, jak to bolí.
Láska bolí, zraňuje nás. A proto tolik milujeme ...
Není pět nebo šest divů světa,ale jen jeden: LÁSKA
Mezi láskou a nenávistí je velmi malá hranice, v podobě ostřího nože, po které musíme neustále přecházet..jednou však naše zjizvená a zkrvácená duše musí přepadnout na jednu stranu...ať už z vlastní vůle nebo donucení...musí...